Kávovník na Kubě

První kávovníky na Kubě se datují ke konci 18. století, přesněji se jménem José Antonio Gelabert a rokem 1748, jehož přímým potomkem byl Mario García Menocal, třetí prezident Kuby .

Významný a pozitivní vliv na pěstování kávy na Kubě mělo až povstání proti otroctví a následná revoluce na Haiti. Události jako byla “Noc ohňů” měli za následek spálení veškerých kávových plantáží na ostrově Haiti i útěk francouzských vojáků a kolonistů před vzbouřenými původními obyvateli. Někteří francouzů se usadili právě na Kubě a přinesli tolik potřebné znalosti a dovednosti při pěstování a produkci kávy.

Pěstování kávy na ostrově Kuba v dalších 150 letech zažívalo rozmach a přinášelo ostrovu prosperitu, v roce 1940 už byla Kuba jedním z hlavních světových producentů kávy a okolo roku 1950 ostrov vyprodukoval 20 000 tun kvalitní kávy ročně, kterou vyvážel zejména do Německa a Nizozemí. Kubánská revoluce roku 1959 přinesla rychlý úpadek kávového průmyslu. Velké farmy byly zrušeny nebo znárodněny, menším farmářům revoluce sebrala motivaci pro pěstování kávy. Další potíže pak přineslo obchodní embargo z roku 1962 na veškeré zboží ze strany USA.

Po období růstu přinesl další zlom rozpad Sovětského svazu jako hlavního odběratele, následovaný propadem produkce. Kubánský kávový průmysl zhruba od roku 2008 opět roste a to díky vládním investicím i rostoucím cenám kávy.